Pastoračně sociální práce s delikventy

Cílem je zprostředkovat studentům specifika vězeňského prostředí a pastorační a sociální služby vězněným osobám i zaměstnancům v prostředí věznění. V úvodu se bude předmět zabývat vymezením základních pojmů: penologie, penitenciární, detence, forenzní a systematickému zařazení penologie do vědního systému, jako aplikované multidisciplinární vědy, úzce spolupracující zejména s psychologií (forenzní, penitenciární a vybranými oddíly psychopatologie), speciální pedagogikou (etopedie, psychopedie) a sociální prací. Bude nutné obecně popsat i vězeňský systém, jeho legislativní pozadí a současnou filozofii trestání i výkonu trestu odnětí svobody (důvody a účely výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody, druhy trestů, typy a specifika věznic). Druhá část bude věnována biblickému a historickému pozadí duchovní péče o vězněné – pozadí Starého a Nového zákona i ranné církve i věznění ve starověku a středověku s ohledem na filozofii účelu uvěznění. Zmíníme i historii duchovní služby v českých zemích s ohledem na osobnost P. Františka Josefa Řezáče a působení občanského sdružení Vězeňská duchovenská péče. Jedna ze zásadních částí kurzu bude věnována deskripci specifik prostředí z psychosociálního hlediska. V této oblasti se budeme věnovat typologií pachatelů podle Sochůrka – socializovaný, neurotizovaný, nesocializovaný (asociál, disociál, antisociál), mentálně insuficientí, deviantně socializovaný, s masivní psychickou poruchou (psychotik, psychopat – dyssociál či člověk s poruchou osobnosti) a specifickým vzorcům chování kriminální subkultury podle Hály (zmírňování, blokování, oprávnění, orientace na moc,sentimentalita, superoptimismus, kognitivní indolence, diskontinuita). Zde vymezíme i systém hierarchie hodnot vězeňské populace a specifických sociálních vztahů v těchto skupinách. V poslední části se budeme věnovat metodám a formám duchovenského působení ve věznicích jak specificky spirituálních (bohoslužba, pastorační rozhovor apod.), tak aplikovaných metod jiných vědních oborů vědními obory (sociální poradenství, krizová intervence, komunitní práce apod.).

Povinně volitelný předmět.

  • BAJCURA, Lubomír. Práva vězně. Praha : Grada Publishing, 1999.
  • Evropská vězeňská pravidla. Doporučení Rady Evropy. Praha: Nadace Klíč, 1996.
  • HÁLA, Jaroslav. Teorie a praxe vězeňství I. Prevence mimořádných událostí ve výkonu vazby. České Budějovice : Jihočeská univerzita – Zdravotně sociální fakulta. 1996.
  • HÁLA, Jaroslav. Teorie a praxe vězeňství II. Optimalizace výkonu trestu odnětí svobody. České Budějovice : Jihočeská univerzita – Zdravotně sociální fakulta. 1999.
  • HÁLA, Jaroslav – SOUDKOVÁ, Petra. Jak mluví čeští vězni : Místo a úloha vězeňského argotu. Praha : České vězeňství (příloha), 2002.
  • MONESTIER, Martin. Historie trestu smrti. Praha : Rybka Publisher, 1998.
  • ŘEZÁČ, František Josef. Vězenství v posavádních způsobech svých s návrhem o zdárnějším trestání a polepšování zločinců. Praha : České vězeňství (příloha), 1995.
  • SOCHŮREK, Jan. Nástin vybraných problémů forenzní psychologie – I. díl – Obecná část. Liberec : Technická univerzita, 2002.
  • SOCHŮREK, Jan. Nástin vybraných problémů forenzní psychologie – II. díl – Speciální část. Liberec : Technická univerzita, 2002.