Pastoračně sociální práce s delikventy

Cílem je zprostředkovat studentům specifika vězeňského prostředí a pastorační a sociální služby vězněným osobám i zaměstnancům v prostředí věznění. V úvodu se bude předmět zabývat vymezením základních pojmů: penologie, penitenciární, detence, forenzní a systematickému zařazení penologie do vědního systému, jako aplikované multidisciplinární vědy, úzce spolupracující zejména s psychologií (forenzní, penitenciární a vybranými oddíly psychopatologie), speciální pedagogikou (etopedie, psychopedie) a sociální prací. Bude nutné obecně popsat i vězeňský systém, jeho legislativní pozadí a současnou filozofii trestání i výkonu trestu odnětí svobody (důvody a účely výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody, druhy trestů, typy a specifika věznic). Druhá část bude věnována biblickému a historickému pozadí duchovní péče o vězněné – pozadí Starého a Nového zákona i ranné církve i věznění ve starověku a středověku s ohledem na filozofii účelu uvěznění. Zmíníme i historii duchovní služby v českých zemích s ohledem na osobnost P. Františka Josefa Řezáče a působení občanského sdružení Vězeňská duchovenská péče. Jedna ze zásadních částí kurzu bude věnována deskripci specifik prostředí z psychosociálního hlediska. V této oblasti se budeme věnovat typologií pachatelů podle Sochůrka – socializovaný, neurotizovaný, nesocializovaný (asociál, disociál, antisociál), mentálně insuficientí, deviantně socializovaný, s masivní psychickou poruchou (psychotik, psychopat – dyssociál či člověk s poruchou osobnosti) a specifickým vzorcům chování kriminální subkultury podle Hály (zmírňování, blokování, oprávnění, orientace na moc,sentimentalita, superoptimismus, kognitivní indolence, diskontinuita). Zde vymezíme i systém hierarchie hodnot vězeňské populace a specifických sociálních vztahů v těchto skupinách. V poslední části se budeme věnovat metodám a formám duchovenského působení ve věznicích jak specificky spirituálních (bohoslužba, pastorační rozhovor apod.), tak aplikovaných metod jiných vědních oborů vědními obory (sociální poradenství, krizová intervence, komunitní práce apod.).

Povinně volitelný předmět.

BAJCURA, Lubomír. Práva vězně. Praha : Grada Publishing, 1999. Evropská vězeňská pravidla. Doporučení Rady Evropy. Praha: Nadace Klíč, 1996. HÁLA, Jaroslav. Teorie a praxe vězeňství I. Prevence mimořádných událostí ve výkonu vazby. České Budějovice : Jihočeská univerzita – Zdravotně sociální fakulta. 1996. HÁLA, Jaroslav. Teorie a praxe vězeňství II. Optimalizace výkonu trestu odnětí svobody. České Budějovice : Jihočeská univerzita – Zdravotně sociální fakulta. 1999. HÁLA, Jaroslav – SOUDKOVÁ, Petra. Jak mluví čeští vězni : Místo a úloha vězeňského argotu. Praha : České vězeňství (příloha), 2002. MONESTIER, Martin. Historie trestu smrti. Praha : Rybka Publisher, 1998. ŘEZÁČ, František Josef. Vězenství v posavádních způsobech svých s návrhem o zdárnějším trestání a polepšování zločinců. Praha : České vězeňství (příloha), 1995. SOCHŮREK, Jan. Nástin vybraných problémů forenzní psychologie – I. díl – Obecná část. Liberec : Technická univerzita, 2002. SOCHŮREK, Jan. Nástin vybraných problémů forenzní psychologie – II. díl – Speciální část. Liberec : Technická univerzita, 2002.