Předmět :: Praxe průběžná specializační 1 PSP

V tomto školním roce bude tato praxe probíhat v režimu shodném s předmětem Pastorační praktikum. Cílem předmětu je aplikace teoretických znalostí a dovedností z psychologie pastorace v pastorační a sociální práci. Předmět se skládá ze dvou vzájemně provázaných částí. První je supervizní seminář, při kterém jsou předkládány pastorační témata ve formě konkrétních kasuistik z práce pastoračních pracovníků, kazatelů, samotných studentů. Druhou částí je praxe studentů na sborech či v křesťanských zařízeních.
Povinné prerekvizity: uzavřené Pastorační dovednosti I-II, Pastorační směry I-II, Pastorace I-II, Integrace pastorace a psychologie, Sborová pastorace, Manželství a rodina.

Odborné praxe studentů jsou integrální součástí studia a zabírají zhruba čtvrtinu celkového vyučovacího času. Spolu s Praxe navazuje na odbornou výuku a reflektuje strukturu učebního plánu. Reflexe zkušeností z praxe je naopak součástí výuky především praktických předmětů. teoretickou výukou tvoří základ přípravy studentů pro jejich povolání.

Průběžná specializační praxe slouží k tomu, aby student získal další zkušenosti s vybranou skupinou klientů ve zvoleném sociálním zařízení. Doporučuje se, aby tato praxe souvisela s tématem absolventské práce. Studenti dálkového studia mohou vykonávat praxi v rámci své práce.

Seminář k praxi. Součástí předmětu seminář k praxi, který má charakter informativní, organizační, prezentační a supervizní. Supervize nabízí studentům bezpečný prostor pro reflexi odborné praxe. Student přináší na setkání témata/zakázky: reflektování práce s klienty, řešení problémů na pracovišti/praxi, rozbor náročných situací, ztrátu motivace, etická dilemata. Pod odborným vedením supervizora jsou pak tato témata/zakázky sdílené a řešené pomocí metod supervize, včetně využití kreativních pomůcek, modelování situací, hraní rolí, myšlenkových map.

Student v průběhu reflexe odborné praxe v rámci supervize získává cílové kompetence: dovednosti (student nalézá zakázku, formuluje ji a podílí se na jejím splnění, získává zpětnou vazbu pro rozvoj vlastních odborných kompetencí v sociální práci), znalosti (co to je supervize, její definování, cíle, funkce, metody, formy, etické principy) a postoje (dovednosti a znalosti upevňují žádoucí postoje studenta).

Cílem průběžné specializační praxe je, aby si student prakticky vyzkoušel poznatky a metody, se kterými se seznamuje v teoretickém studiu a aby porozuměl zaměřením, cílům, základním přesvědčením, hodnotám a praktické činnosti v konkrétní sociální organizaci. Dále, aby získal zkušenost v přímé práci s klientem, kde si může ověřit a rozvíjet svoje komunikační a psychosociální dovednosti, zejména naslouchání potřebám klienta ve vztahu k naslouchání sobě samému a prostředí organizace. V prostoru pravidel organizace a potřeb klienta může student sledovat svoje schopnosti kooperovat ve prospěch klienta v rámci individuálního plánování. Přitom se student zajímá o etické problémy a etická dilemata, uvědomuje si svoje hodnoty, dovednosti, zájmy, postoje. Má příležitost si v praxi ověřit svoje silné a slabé stránky ve vztazích, objevit svoje povolání směrem k pomáhání. Poznání a praktické zkušenosti má pak student příležitost sdílet pod odborným vedením na seminářích k praxi a supervizi.