Pastorační praktikum 2

Předmět vytváří prostor pro praktickou aplikaci teoretických znalostí a dovedností z teologie, pastorace a psychologie. Je sestaven ze dvou částí - průběžné a souvislé. V rámci průběžné části předmětu vedou studující dlouhodobě rozhovory s pastorandy a vypracovávají kazuistiky, které průběžně prezentují ve skupině. Jejich práce s pastorandy je provázena skupinovou supervizí. Kazuistiky se mohou týkat různých oblastí pastorační práce: pastorace dětí, dorostenců, mládeže, manželských párů, rodin v různých životních etapách, seniorů. Druhou částí předmětu jsou ukázkové kazuistiky vyučující a dalších odborníků, kteří se aktivně věnují pastoraci. Studující se tak mohou seznámit i s různými pastoračními přístupy v praxi.

V rámci souvislé části předmětu je prostor pro samostudium studujících k problematice, se kterou pastorand přichází, případně konzultace s odborníky na danou problematiku a krátkodobé stáže studujících v poradenských zařízeních či sborech dle možností a domluvy.

Povinné prerekvizity (uzavřené nebo souběžně zapsané): Pastorační dovednosti I-II, Pastorační směry, Psychoterapeutické směry, Pastorace I-II, Integrace teologie a psychologie, Manželství a partnerství, Rodina a alternativní systémy.

Název anglicky:

Counselling Practicum 2

Cíle:

Cílem předmětu je aplikace teoretických znalostí a praktických dovedností v konkrétním pastoračním vztahu a formování etického uvědomění a sociálního cítění.

Studující po úspěšném absolvování předmětu prokáže schopnost integrovat a aplikovat nabyté teoretické znalosti teologie, pastorace a psychologie. Prokáže schopnost vyhledávat teoretické podklady pro svou práci, konceptualizovat a orientovat se v konkrétní životní situaci pastoranda. Dále prokáže schopnost aplikovat komunikační a pastorační dovednosti v konkrétním pastoračním vztahu s pastorandem. Prokáže dostatečnou míru osobní a profesní zralosti, osobní integrity, etického uvědomění a sociálního cítění potřebných pro vybudování takového vztahu s pastorandem, který je pozitivní, budující a nepoškozující. Studující prokáže schopnost rozpoznat svoji roli v pomáhajícím systému pastoranda a případně vyjednat hranice své pomoci.

Prokáže schopnost formulovat zakázky pro supervizi a užívat supervizi jako nástroj svého rozvoje. V rámci práce ve skupině se učí a rozvíjí základní principy a metody skupinové supervize.

Metoda výuky:

Samostatná práce studujících na vedení rozhovoru s pastorandy a vyhledávání podkladů pro konkrétní problematiku, se kterou pastorand přichází. Supervizní práce s kazuistikami studentů. Ukázkové kazuistiky vyučující a dalších odborníků, stáže studentů v poradenských zařízeních či sborech.

Hodnocení:

Klasifikovaný zápočet. Při hodnocení se posuzuje úspěšnost splnění následujících aspektů:

  • schopnost vedení rozhovorů s pastorandy
  • schopnost vyhledat a zpracovat teoretické podklady pro řešení konkrétních kazuistik
  • prezentování vlastních kazuistik
  • práce pod supervizí – formulování zakázky, reflexe a sebereflexe
  • odevzdání kazuistiky, včetně zapracování supervizních otázek a výstupů ze supervize
  • aktivní účast na seminářích a supervizích

Při hodnocení studujících se posuzují i splněné kompetence pastoračního pracovníka:

  1. kompetence práce s Písmem, 2. kompetence práce v týmu, 3. kompetence vést rozhovor, 4. kompetence vykonávat pastoraci, 5. kompetence mimocírkevního přesahu a 6. kompetence osobního růstu.
  • Carkhuff, R. R., Benoid, D., The Art of Helping, 10. ed., Amherst, MA: HRD Press, 2019
  • Egan, G., The Skilled Helper. A Problem-Managment Approach to Helping, Pacific Grove, CA: Brooks/Cole, 1998
  • Timuĺák, L., Základy vedení psychoterapeutického rozhovoru. Integrativní rámec, 2. vyd., Praha: Portál, 2014

Odborná literatura k problematice, se kterou pastorandi přichází, není obecně zadána. Studující jsou vedeni k tomu, aby si samostatně našli a nastudovali literaturu potřebnou k řešení konkrétních kazuistických případů.