Ervin Mittelmann – Do školy jsem létal letadlem

Ervine, jaké jsi měl dětství?

Pocházím z velmi smíšené rodiny, slovensko-maďarské, židovsko-římskokatolícké. Rodiče byli neslyšící, mluvili jsme s nimi znakovou řečí. Maďarsky jsme se s bráchou naučili od babičky, slovensky ve škole.

Víra se nepraktikovala, ale když jsme s bráchou začali vážně hledat Boha, nikdo nám nebránil. Na mém dětství byly dvě věci zvláštní. Už asi od šesti let jsem za rodinu vyřizoval veškeré úřední věci a o všem jsem rozhodoval. Vyrůstali jsme s bráchou velmi samostatně, rodiče o nás v podstatě nic nevěděli. Zkusili jsme všechno a i následky jsme si nesli sami. Od 16 let jsem si přivydělával, abych byl na rodičích finančně nezávislý.

Jak jsi našel cestu k Bohu?

Moje hledání začalo tím, že jsem byl už unavený z užívání si života. Zkusil jsem všechno - děvčata, alkohol, párty, ale byl jsem stále prázdnější. V r. 1998 mě kamarád pozval na English camp, poprvé jsem potkal mladé křesťany. Byli šťastní a nepotřebovali nic z toho, kde jsem hledal své štěstí já. Ptal jsem se jich, co je to co mají a já ne. Poprvé jsem slyšel o Ježíši. Spřátelili jsme se, po EC jsem asi rok chodil do dvou mládeží v AC a v CB. Chtěl jsem být jako oni, ale stále se na mě lepily různé průšvihy. Jako by mě nějaká síla držela v hříchu.

Na podzim 1999 jsem navštívil veľké evangelizační shromáždění. Tam Pán Bůh složil poslední díl puzzle. Pochopil jsem evangelium, osobu spasitele Ježíše Krista, svůj hřích. V pokání jsem odevzdal svůj život Bohu, bylo mi 19 let.

Co Tě vedlo ke studiu na ETS?

Změna, kterou jsem s Ježíšem v životě zažil byla velmi radikální. Bůh ke mně silně mluvil skrze studium Bible. Dnes jsem rád, že jsem se hned po obrácení stal horlivým studentem Písma, bylo to to nejlepší, co mě mohlo potkat. Bible se mi stala velice vzrušujícím komunikačním prostředkem s Bohem, nad jejími stránkami jsem zažil několik silných setkání s Ježíšem.

Neumím to úplně vysvětlit, ale přirozeně jsem o Ježíši začal svědčit. O životě s Ním, o mé proměně, o Bibli. Protože jsem Bibli studoval, častěji jsem začal mít i programy na mládeži. Spolužáci mi dali přezdívku „kazateľ“, ale ne proto, že by se mi smáli. Bůh mi odhaloval má obdarování, zapojil jsem se do vedení chval i mládeže, a služba nesla ovoce. Studium teologie pro mě bylo zcela přirozené rozhodnutí.

ETS jsem si vybral, protože jsem neusiloval o akademické vzdělání, šlo mi o praktickou přípravu na službu. Dobrá akademická úroveň ETS byl pro mě vítaný bonus navíc.

Máš nějakou vzpomínku ze studií, o kterou by ses s námi podělil?

Jsem asi jediný student ETS, který do školy létal letadlem :) Se SkyEurope stály letenky z  Košic 1,- 300,- nebo max. 1000,- Sk, noční vlak stál 1200,-Sk. Naneštěstí to tak ale bylo jen rok.

Vzpomínek ze školy mám samozřejmě hodně. Velmi si cením vyučování a péče, se kterou se nám věnoval Marshall Brown. Na můj „teologický“ rozvoj měl myslím největší vliv právě on.

V čem Ti studium na ETS pomáhá ve službě dnes?

ETS mi dala opravdu hodně. Naučila mě milovat teologii. Studovat s radostí. Vidět širší souvislosti. Číst Bibli s otevřenou, ale i kritickou myslí. Dnes, po 11 letech od ukončení studia mohu říci, že ETS byla tou úplně nejlepší investicí do mého života. Ve službě dnes používám v podstatě všechno, co jsem se na ETS naučil. Nenapadá mě ani jeden předmět, který bych nemiloval a dnes bych ho nepotřeboval.

Máš nějaké životní motto?

„Přines evangelium tam, kde ještě není. Tvoje misie je mezi lidmi, se kterými se každý den potkáváš. Přestaň si hrát, vytvoř tým a měň svět ve kterém žiješ. Myslím, že Ježíš přišel proto, aby sa tohle dělo i dnes.“

Co bys rád vzkázal dnešním studentům?

ETS mě vyšla hodně draho, 5 let cestování z Košic 2x měsíčně, studium při zaměstnání… Byla to ale nejlepší investice mého života. Vrátila se mi několikanásobně. Šel bych do toho znova, a v hodinách bych dával ještě víc pozor. A taky bych se víc učil.

Ptala se Rút Dvořáková