Rozhovor s Milošem Poborským - budoucím ředitelem ETS

Evangelikální teologický seminář bude mít nového ředitele! Zřizovatel, Rada Církve bratrské (CB), přijala návrh Rady ETS a na čtyřleté období ustanovila ředitelem osmačtyřicetiletého Ing. Miloše Poborského. Ten dosud působil jako pastor sboru Křesťanského společenství (KS) Praha Jih a zároveň jako vedoucí české kanceláře kurzů Alfa. Do funkce nastoupí od září 2017. Miloš Poborský je ženatý, má čtrnáctiletého syna a žije v Praze. Muž, který má před sebou minimálně 4 roky výkonného vedení školy o sobě říká, že je dobrodružná povaha a baví ho výzvy. První část velkého rozhovoru s budoucím ředitelem ETS přinášíme právě teď.

Kdy jste začal uvažovat o tom, že byste nastoupil jako ředitel ETS? Věděl jste, že Rada ETS oslovuje možné kandidáty i v jiných denominacích než v CB?

Až do okamžiku, kdy mě bratři oslovili, jsem to netušil. V květnu loňského roku jsem se dozvěděl, že Honza Valeš chce za dva roky skončit a že se hledá nový ředitel. A protože zřizovatelem je CB a součástí řádů CB je podmínka, že ředitel školy musí být z CB, tak mě vůbec nenapadlo, že by někdo mohl přijít za mnou. Bylo to pro mě velké překvapení. Kdyby bylo vypsáno výběrové řízení, nenapadlo by mě se do něj přihlásit.

Jak vidíte budoucnost ETS? Je něco, co byste tam rád přinesl?

To je možná trochu předčasná otázka. Teprve mi “oschnul” jmenovací dekret a je to všechno pro mě hodně nové. Nějaké nápady mám, ale to první období, které mě čeká, bych nazval “obdobím přebírání”. Školní rok, kdy nastoupím jako ředitel (tedy 2017/2018), bude už dávno připravený Honzou Valešem. Nastoupím tak do rozjetého vlaku a první rok se chci věnovat především poznávání školy a seznámení se s lidmi, zkoumání situace se školstvím obecně. Chci se zabývat poptávkou, potřebami v církvi, abych jako ředitel byl v obraze. Jestli je něco nového, co by škola měla dělat, tak se to objeví nejdříve ve školením roce 2018/2019. Honzy Valeše si vážím, znám ho léta. Když jsem na ETS nastoupil, byl to jeden z prvních učitelů, se kterým jsem se setkal. Učil mě řečtinu. A myslím, že tu školu vede dobře. Zažil jsem ho i z pozice člena Rady ETS, kde jsem 10 let působil. Když se Rada CB rozhodla vzdát se přímého řízení školy, oslovila evangelikální církve v Česku s nabídkou účasti svého zástupce ve vznikající mezidenominační Radě školy. Ta měla do budoucna řízení školy převzít. Tehdy oslovili také Radu KS a Rada KS oslovila mě, jestli chci KS ve vznikající Radě ETS zastupovat. Působil jsem tam dvě funkční období (2004 - 2014). Po nástupu do funkce žádnou revoluci nechystám.

Jak chcete, či nechcete skloubit své současné povolání s tím novým?

Ve spolupráci s vedením KS Praha i Radou Alfy jsem již zahájil kroky vedoucí k předání obou funkcí. Pozice ředitele školy je práce na plný úvazek. Od roku 1998 stojím ve dvou řídících funkcích. Nadále bych rád dělal jen jednu věc, a to naplno. Pozice ředitele ETS to určitě vyžaduje. Na druhou stranu sbor, ve kterém jsem se duchovně narodil a 18 let v něm sloužil, mám rád a nechci ho, pokud k tomu nebudou jasné důvody, opustit úplně. Zároveň ale nemohu svou osobou vydávat matoucí signály. Jako pastor regionu Jih sboru KS Praha rezignuji k 31. 8. 2017, do té doby svoji náplň práce rozdělím mezi regionální starší. Již jsme zahájili proces povolání dalšího staršího do vedení regionu. Pokud bude jeho kandidatura schválena, od září 2017 bude region nejspíš veden kolektivem 3 starších. Pozice pastora může nějaký čas zůstat neobsazena. Během pohovoru se mnou bratři z CB otevřeli i otázku mého členství v CB, s ohledem na řády CB, podle kterých by měl být ředitel ETS členem CB. Na nejbližší konferenci CB se budou schvalovat nové řády, které mají nově umožnit dvojí členství. Pokud budou schváleny, počítám s tím, že do některého pražského sboru CB vstoupím. KS Praha dvojí členství umožňuje. Těším se na to, že budu moci poznávat zevnitř, jak CB funguje a jaké jsou její potřeby. Zároveň ale chci dohlédnout na kontinuitu práce na svém regionu v KS Praha. Chci-li se plně soustředit na vedení školy a další rozvoj semináře, nejspíš nebudu mít moc prostoru aktivně se zapojit i do služby ve sboru v CB. Tuším, že zvláště první období na škole bude náročné, vše pro mě bude nové. Díky kurzům Alfa mám osobní kontakty na dvě teologické školy v zahraničí, rád bych se i trochu rozhlédl po světě, jak teologické školství a příprava služebníků v církvi probíhá jinde.

Jedno ze směřování ETS je usilovat o vysokoškolskou akreditaci. Jak se díváte na tuto možnost Vy?

O tom vím. V době, kdy jsem byl v radě školy za KS, jedním z úkolů, který jsme jako rada měli, bylo zformulovat plán strategického rozvoje na léta 2010 - 2017. Já jsem tým vedl. V té době byla otevřená otázka, jakým způsobem se bude vyvíjet české školství. Byla tu snaha přiblížit naše vzdělávací standardy těm v EU a vyšší odborné školy v rámci EU nejsou. Hrozilo tak, že celá skupina vyšších odborných škol bude zrušena. Buď se budou muset tyto školy transformovat ve školy vysoké s akreditovanými studijními obory, nebo z nich budou vzdělávací instituce, které budou financované pouze zřizovatelem. Ty by pak nedosáhly na další prostředky ze státního rozpočtu, konkrétně na částku na každého studenta. My jsme tehdy navrhli model vzdělávacího institutu, který bude reflektovat potřeby církve. Vyučoval by to, co bychom viděli jako vhodné a potřebné - což je jedna ze současných větví školy. Zároveň jsme chtěli školu transformovat i do vysokoškolské podoby. V průběhu realizace ale vyšlo najevo, že akreditace s sebou nese řadu technických obtíží. Týká se to určité úrovně a počtu profesorů, kterými musí škola podle zákona disponovat. A provoz vysoké školy se ukázal také jako velmi drahý. Tohoto kroku tedy zatím nebylo dosaženo a uvidíme, jak to bude dál. Těch možností, jak tuto otázku řešit, je více. Může existovat spolupráce s jinou školou vlastnící vysokoškolskou akreditaci. Studenti mohou začít studovat ETS, v rámci spolupráce se jim předměty uznají a dostudují na škole, která tu akreditaci má.

Jakou máte vizi pro vzdělávací institut, který již na škole existuje, snaží se reflektovat potřeby církví a sborů a nabízí jim vzdělávací programy šité na míru.

Na to se těším. Jsem člověk z praxe: 18 let pracuji jako pastor a současně 14 let vedu českou kancelář kurzů Alfa. Podílel jsem se na zrodu všech kurzů v nabídce kanceláře a zároveň jsme nabízeli semináře a školení zájemcům o pořádání kurzů. Myslím si, že to jsou praktické věci, které vhodně doplňují potřeby, které v církvi vznikají. Určitě budu tuto část práce semináře rozvíjet. Díval jsem se na nabídku institutu, zaujal mě např. vzdělávací program Výchova politiků v Čechách. Považuji to za skvělou věc, že se uvažuje i tímto směrem. Vidím i další směry, kde je možné prohloubit vzdělávání. Například v oblasti chval. Mám na mysli spolupráci vedoucího chvály a vedoucího shromáždění. Je možné přinést vyučování o duchovních darech a jejich použití v církvi. V posledních letech se v církvi rozvíjí úplně nové formy služby jako např. místa uzdravení, hnutí modliteb 24-7 nebo večery chval. Tato témata považuji za důležitá. Jistě je na místě i jejich teologická reflexe. Pokud se ukáží jako nosná i pro další zájemce a pokud najdeme vhodné kandidáty, kteří k nim mají co říct, můžeme je také zařadit. Škola může dál rozšiřovat okruh lidí, se kterými spolupracuje a který podle aktuální potřeby přináší tyto jednotlivé vzdělávací programy.

ETS je otevřená i lidem, kteří nemají církevní příslušnost, obzvláště některé kurzy vzdělávacího institutu. Dovedete si představit, že část těch kurzů bude cílená i na sekulární společnost - samozřejmě do specifických oblastí, třeba sociální práce, činnost neziskových organizací a podobně - a tím přinášet Boží hodnoty a to, co vyučujeme, i mezi nevěřící?

Touto formou jsem o tom ještě neuvažoval a principiálně bych se tomu nebránil. Jestliže zde existuje řada konzultačních a vzdělávacích firem, které vzdělávají na komerční bázi, tak vzhledem k tomu, že ETS má velmi vysokou odbornou úroveň, zaměstnává profesionály, kteří by jistě i v soukromých firmách školit mohli, tak nevidím důvod, proč by podobný projekt nemohl vzniknout i při škole. Na druhou stranu jestli to vznikne, tak je to otázka spíše vzdálenější budoucnosti.

Proč ne dříve?

Chci dát pozor na to, aby se škola nesnažila rozkročit příliš doširoka a nezpronevěřila se původnímu záměru svých zakladatelů. Moje letité zkušenosti práce v církvi říkají, že je snadné nadchnout se pro mnoho věcí. Otázkou ale je, co je v našich silách, abychom to zvládli dotáhnout do konce. Říká se tomu “teror příležitosti”, aneb méně je někdy více. Zřizovatel školu před zhruba 25 lety zřídil s určitým základním záměrem a tou je výchova pracovníků pro službu v církvi. Domnívám se, že tomu by se škola neměla zpronevěřit tím, že se nadchne pro příliš mnoho věcí a na základní poslání nezbyde dost energie a sil. Zatím neznám situaci v církvích, které vyslaly své zástupce do Rady ETS a tím vyjádřily ochotu nejen nést podíl na chodu a směřování školy, ale asi i očekávání, že pokud někteří jejich budoucí duchovní ETS vystudují, budou za to vděční. Vyžádal jsem si statistiky za posledních 10 let alespoň z domovské CB a z nich vyplývá, že v posledních 4 - 5 letech došlo k určitému poklesu počtu ordinovaných kazatelů z absolventů školy. Jestli chci v prvním období svého působení na škole věnovat něčemu zvláště svou pozornost, tak chci zkusit zmapovat, kde se momentum v této oblasti ztratilo, a jestli se dá něco udělat pro to, aby byl větší počet absolventů školy ochotný jít sloužit do církve.

Znamená to tedy, že zájemců o kazatelskou službu je málo?

Ano - pokud vím, tak CB má momentálně podstav. Jsou sbory, ve kterých nejsou obsazená kazatelská místa a těžko se hledá někdo mezi ordinovanými kazateli CB, kteří by na tato místa nastoupili. Navíc je tu i faktor generační obměny. Myslím si, že je to velmi důležitá věc, na kterou se chci soustředit. Můžeme se radovat z řady dalších oblastí, ve kterých je ETS schopen nabídnout kvalitní vzdělání, ale jestli je právě tohle otázka, kterou si klade zřizovatel, je třeba vzít ji naprosto vážně. Navíc, řešíme problémy přítomnosti, ale ETS připravuje lidi, kteří budou v církvi sloužit i za 20, 30 let. Připravujeme lidi pro budoucnost a když zkusíme odhadnout trajektorii budoucího vývoje Evropy a křesťanství v ní, lze očekávat, že církev bude v budoucnu čelit i vážným výzvám. Na pozici kazatele nebo pastora budou kladeny enormní požadavky. To znamená solidní přípravu, aby ti lidé obstáli, protože už dnes nezřídka ti lidé končí předčasně. Vyhoří, ztratí vizi, jsou vyčerpaní, otrávení, odcházejí z kazatelské služby. Pár takových lidí znám a jsou to někdy smutné příběhy. Škola by měla připravovat i na ty budoucí výzvy, před kterými církev bude stát. V určitém smyslu by měla dát solidní teologické základy, ale také by v ní měl být přítomen i prorocký hlas, který je schopen kreativně přemýšlet o budoucnosti a na tuto budoucnost připravovat.

Někteří křesťané, kteří prošli například vysokou školou teologickou, měli problém s tím, že toto studium jim svým způsobem někdy zpochybňuje některé aspekty jejich víry. Samozřejmě nepředpokládám, že by ETS jako evanglikální škola měla tento vliv, přesto bych se Vás na tuto problematiku zeptal.

Vím, že to někteří studenti klasických teologických fakult říkají. Znám dokonce nejméně dva, kteří školu nedostudovali, protože to pro ně bylo tak silné prostředí nevíry, že museli skončit, nebo by od víry odpadli. Jsem si tohoto napětí vědom a odpověděl bych na to takto: Bible má ke studiu a poznávání mnoho co říci a paradoxně apoštol Pavel říká v 1. Timoteovi 1,5 “Cílem našeho vyučování je láska z čistého srdce, dobrého svědomí a upřímné víry”. A já v tom vnímám určité napětí nebo paradox, protože my vyučování vnímáme primárně jako předávání informací, ale apoštol Pavel to evidentně Timoteovi předával jinak, dbal na to, aby v procesu vzdělávání došlo také k proměně charakteru. My si potřebujeme dávat pozor na to, aby se nám tyto věci ve způsobu, jakým vyučujeme, neztratily. Protože pak nám hrozí to, co se píše v 1. Korintským 8,1, kde čteme, že “Poznání vede k domýšlivosti, kdežto láska buduje”. Mám obavu, že ty školy, jejichž studenti mluví tak, jak mluví, vlastně toto napětí nezvládly a posunuly se někam, kde by je apoštol Pavel nechtěl vidět. Nemám strach z kritického myšlení, které se na teologických fakultách pěstuje, dokonce ho považuji za věci studia prospěšné. Snad se na mě akademicky vzdělaní kolegové nebudou zlobit za to, co v určité nadsázce řeknu. Připadá mi ale, pokud si dovolím určitý příměr, že je to jako kdyby na technické škole rozebrali auto do šroubků a studentům už nepomohli zase ho složit. A tak se sice dozví, jak auto do detailů vypadá zevnitř, což je fajn, ale pak už tu hromadu šrotu, co jim po studiu zbyla, nedokážou složit tak, aby se s tím zase dalo jezdit. Výsledkem studia pak jsou lidé, ze kterých Ježíšova církev nemá žádný užitek. Mojí touhou pochopitelně je, aby se toto na ETS nedělo. Přeji si, aby z ETS odcházeli lidé do církve i do praxe, kteří sami sobě rozumí, jsou odborně připravení, mají vědomí Božího povolání, postoj služebníka a ochotu přinést oběť. Protože Bohu nelze sloužit jinak.

Která ze 6 hodnot ETS je Vám nejbližší? Ve vztahu ke své nastávající službě i ve vztahu k lidem, kteří zde studují?

Určitě respekt. Proto nepřicházím jako nějaký revolucionář, ale jako někdo, kdo bude pečlivě naslouchat a mapovat současnou situaci školy. Bez nějaké ambice něco v tuto chvíli měnit. Samozřejmě chci vidět, že ta škola slouží církvi, a že plní své poslání. To znamená, že vychovává lidi, kteří jsou schopní vstoupit do služby a obstát v ní. Sám jsem byl u formulace těchto hodnot. Byly součástí tvorby plánu strategického rozvoje a tou dobou jsme se zabývali hodnotami školy. Když o tom ale přemýšlím více, chybí mi tam právě důraz apoštola Pavla. Že “cílem vyučování je právě láska z čistého srdce, upřímné víry a dobrého svědomí”. Pokud bych tedy měl navrhnout nějaký posun ve formulaci hodnot, byl bych rád, kdyby byl tento verš do hodnot školy nějakým způsobem zahrnut. Určitě jde o to mít přesné, pravdivé a historicky relevantní informace. Dělat vše s respektem, otevřeností, být náročný na lidi, mít zaměření na službu a osobní růst a být praktický. To vše považuji za důležité. Ale v jádru školy by se podle mě mělo ukazovat na to, v čem naplnění zákona a proroků, které na škole pečlivě studujeme, viděl Ježíš. A to je: “Miluj Boha a lidi jako sebe sama.” - tedy dvojí přikázání lásky. Možná, že navrhnu nějakou obměnu a možná že ne - ještě nevím. Ale vzhledem k položené otázce to cítím takto.

Další část rozhovoru s Milošem Poborským - o tom, jak poznal Boha a dalších duchovních tématech - přineseme v informačním bulletinu ETS Dynamis 2017/1.

Otázky kladl a rozhovor zpracoval: Richard Kraus.