Praxe souvislá kazatelská TPČ-TB

Souvislá praxe kazatelská završuje praxe studentů teologického zaměření studijního programu teologická a pastorační činnost (TPČ-TA, TPČ-TB). Spočívá v aktivním zapojení ve sboru odlišném od toho, v němž student běžně působí, pozorování služby sboru a čase tráveném s místním kazatelem, který studenta seznamuje s náplní své práce a chodem sboru. Během této praxe a při její reflexi student zužitkovává dosud získané vzdělání a zkušenosti a získává ucelenější představu o náplni povolání kazatele (pastora, vedoucího sboru), bez ohledu na to, zda se pro toto povolání v budoucnu rozhodne. Součástí praxe je i seminář, který má charakter informativní, organizační, prezentační a supervizní.

U souvislé praxe kazatelské se počítá, že probíhá pokud možno uceleně v omezeném časovém úseku. Během časového úseku se student potřebuje seznámit s co největší šíří služby daného sboru a práce kazatele. Rozložení praxe v čase se proto přizpůsobuje zejména tomuto požadavku. V každém jednotlivém případě pak bude tento úsek jinak dlouhý a složení jednotlivých činností se bude lišit. Konkrétní podobu schvaluje pověřený učitel praxe před uzavřením smlouvy a s ohledem na konkrétní situaci studenta a vybraný sbor.

Platí, že i tato praxe (byť poněkud jinak než zbývající povinné praxe) rozvíjí požadované kompetence ve většině cílových oblastí. Mezi obvyklé typy činností pak patří tyto:

• Vyučování a služba slovem – biblické hodiny, vyučování na skupince, křestní příprava, učednictví, kurzy, atp.
• Misie a evangelizace – místní i mezinárodní
• Pastorační péče – osobní rozhovory a vedení, vedení skupinky atp.
• Služba v generačních skupinách – děti, dorost, mládež, matky, senioři atp.
• Sociální oblast – práce s ohroženými skupinami, riziková mládež a děti, zdravotně a mentálně postižení, senioři, menšiny a okrajové skupiny, pachatelé trestné činnosti, závislí lidé, bezdomovci, atp.
• Kaplanská služba – vězeňství, nemocnice
• Problematika členů jiných náboženství a sekt a jejich rodinných příslušníků.
• Organizace a administrativa – pořádání akcí, propagace, hospodaření, komunikace s veřejností, vedení týmu atp.

Cíle:

Cílem praxe je, aby studenti:

• Pod vedením zkušeného kazatele poznali běžnou sborovou práci a vyzkoušeli si jednotlivé kompetence kazatele.
• Viděli práci kazatele v co největší šíři, měli možnost s ním o službě mluvit jeho a získali cenné informace a zkušenosti vycházející z letité praxe.
• Získávali informace o spektru církví a (křesťanských) organizací, které nabízejí zaměstnání na pozicích, na něž se připravují. Studenti se seznamují s provozem v některých z těchto zařízení, způsoby a metodami jejich fungování a s problémy, které řeší.
• Rozvíjeli po praktické stránce kompetence související s profilem absolventa a teoretickou částí studia.
• Mohli uplatňovat získané teoretické poznatky a prakticky si vyzkoušeli metody a znalosti, se kterými se seznámili v teoretické části studia a uplatnili je v reálném prostředí.
• Učili se pod odborným vedením propojovat teoretické poznatky s praktickými zkušenostmi, reflektovat zkušenosti a zpracovávat svoje emoce a zážitky související s praxí.
• Poznali svoje silné i slabší stránky, kompetence i limity, oblasti vhodné pro jejich kariérní směřování i oblasti, ve kterých nechtějí a nemohou pracovat.
• Prohlubovali své schopnosti pracovat pod odborným vedením, spolupracovat v týmu pracovníků i pracovat samostatně ve vedoucí pozici.

Metoda výuky:

Praxe. Souvislá praxe kazatelská probíhá ve vybraném sboru, který ideálně patří k denominaci studenta, ale je typově odlišný (velikostí, složením, způsobem služby či zbožnosti). Náplň praxe vychází z domluvy studenta s konkrétním kazatelem a definovaná v předběžném plánu praxe (schváleným pověřeným učitelem) a smlouvou o praxi (podepsanou studentem, pověřeným učitelem, vedoucím praxe, resp. kazatelem sboru). Během praxe si student píše poznámky formou deníku a po jejím skončení dodá požadované dokumenty (zpráva o praxi, hodnocení studujícího).
Během praxe se student snaží seznámit s prací kazatele (pastora, vedoucího sboru) v co možná největší šíři. Ideálně by měl projít následujícími oblasti sborové práce (s možností pozorovat, ptát a případně se i zapojit):

• Aktivní zapojení do běžného života sboru pod vedením kazatele
• Vyučování a služba slovem – podle možností student poslouží kázáním, vedením bohoslužby, vyučováním na biblické hodině či skupince.
• Pastorační péče – student se spolu s kazatelem zúčastní pastorační návštěvy.
• Služba v generačních skupinách – pozorování, aktivní zapojení.
• Vedení – student se zúčastní jednání vedení sboru (schůze starších, týmů vedení)
• Organizace a administrativa – student se seznámí s administrativními úkoly kazatele: sborová kartotéka, korespondence, prezentace sboru (web, soc. sítě, tradiční média, bannery, veřejné události, apod.), hospodaření, kniha majetku, formuláře pro svatby atp.
• Student se zapojí do sborové misie a evangelizace.
• Student se zapojí do diakonské práce sboru.
• Student se dle možností zúčastní i mimořádných událostí sboru – pohřeb, křest, požehnání atp.

Seminář. Součástí souvislé praxe je i seminář, který má charakter informativní, organizační, prezentační a supervizní. Náplň semináře tvoří hodnocení průběhu praxe, reflexe zážitků a analýza problémů, se kterými se studenti na praxi setkali. Nabízena je též supervize odborné praxe studentů, která probíhá v malé supervizní skupině pod vedením kvalifikovaného supervizora, a konzultace s učitelem zodpovědným za praxe.

Hodnocení:

Zápočet. Hodnocení praxe probíhá na základě úspěšně zvládnutých bodů v následujícím procesu:

• před započetím praxe student vypracuje předběžný plán praxe, na němž se dohodne s učitelem zodpovědným za jeho praxe
• následně před započetím samotné praxe předkládá smlouva o praxi podepsanou studentem, zodpovědným učitelem ETS a vedoucím praxe na dohodnutém pracovišti (kazatelem sboru)
• absolvování praxe v plném rozsahu
• v průběhu praxe si student píše poznámky formou deníku
• po ukončení praxe předkládá zprávu z praxe a hodnocení vedoucího praxe (kazatele sboru)
• aktivní účast na semináři (plánování a reflexe praxe) a supervizních setkáních
• vedení portfolia, do kterého si student zakládá výše uvedené dokumenty

K posuzování a hodnocení úspěšnosti v praktických dovednostech je používána soustava kompetencí vycházející z kompetencí definovaných v profilu absolventa. Mezi ně patří zejména:

• kompetence práce s Písmem: schopnost vykládat Bibli, rozumět ji v kontextu a vysvětlovat dalším
• kompetence inspirativně kázat a vyučovat: schopnost komunikace v různém prostředí; rétorické a liturgické dovednosti; promýšlení a sestavení projevu či prezentace
• kompetence práce v týmu a vést: rozvoj vztahů, organizační a manažerské schopnosti, příprava a řízení jednání, schopnost spolupracovat v týmu pracovníků a vést
• kompetence vykonávat pastorační činnost: rozvíjet vlastní komunikační, psychosociální a pastorační dovednosti v přímé práci s lidmi různých věkových skupin, naučit se vést pastorační rozhovory, uplatňovali strategie řešení konfliktů, pomoci lidem v krizi, ověřit si v praxi zásady péče o nemocné a postižené
• kompetence mimocírkevního přesahu: rozumět dnešní společnosti, získat multikulturní a multináboženskou zkušenost, schopnost zaujmout etické stanovisko ve světle Písma a prezentovat ho v konkrétní situaci
• kompetence osobního růstu: schopnost budovat svůj charakter, objevovat a užívat svá duchovní obdarování, naučit se užívat zásady časového managementu a duševní hygieny

U této praxe se nepočítá, že by ji studenti kombinovaného studia mohli vykonávat v rámci své práce nebo služby na sboru. Praxi plní podobně jako studenti v prezenční formě studia. Konkrétní situaci a nastavení praxe posuzuje individuálně učitel pověřený vedením praxí.